O toxoplasmóze, infekčním onemocnění koček, někdy kolují nepřesné informace. V našem „infekčním okénku“ zjistíte více...
Prvok Toxoplasma gondii náleží mezi tzv. kokcidie. Vyskytuje se prakticky celosvětově. Hlavním (tzv. definitivním) hostitelem je kočka domácí a další kočkovité šelmy. Po pozření infekčního stádia se toxoplasma rozmnožuje v kočičím střevě. Společně s výkaly jsou pak vyloučeny její oocysty do prostředí. Ty se za 2 až 4 dny stávají infekčními. Tento proces opravdu probíhá pouze u kočkovitých šelem. Nejvíce jsou oocysty vylučovány do prostředí mladými kočkami při první infekci.
Nakazit se může široké spektrum dalších masožravců, býložravců i všežravců řazených mezi teplokrevné obratlovce – včetně člověka. Děje se tak po pozření infekčních oocyst vylučovaných kočkami a kontaminujících venkovní nebo domácí prostory, vodu i potraviny. Po infekci se parazit množí a krví je zanášen do různých orgánů, kde může vyvolat poškození tkání. Rozsah změn závisí na virulenci daného kmene a na obranyschopnosti hostitele.
Při včasné a dostatečné imunitní odpovědi nedochází k výrazným klinickým projevům a zdravotním potížím. Toxoplasma následně vytváří klidová stádia ve formě tzv. tkáňových cyst. Ty se nachází v různých orgánech i svalovině. Pokud je takováto tkáň s cystami pozřena, může opět způsobit infekci. Typický je cyklus, kdy se nakazí myš díky oocystám v prostředí, v jejím těle se vytvoří tkáňové cysty a po ulovení myši se nakazí další kočka… stejně tak se mohou nakazit masožravci a všežravci (a to i člověk) po pozření nedostatečně tepelně upraveného masa, které tkáňové cysty obsahuje. Zkoumáno je v tomto ohledu zejména vepřové maso a maso divočáků.
Člověk se řadí mezi vnímavé, ale přirozeně odolné živočichy, u nichž probíhá onemocnění většinou bez klinických projevů. Většina lidí ani neví o tom, že jsou infikováni. Někteří jedinci se cítí, jako kdyby měli chřipku, mají zduřené mízní uzliny, trpí bolestí svalů. Největší nebezpečí pro člověka infekce představuje v případě silně snížené imunity (např. vlivem onkologického onemocnění, chemoterapie, při HIV, při podávání imunosupresiv po transplantacích, …) a při transplacentárním přenosu, ke kterému dochází při akutní toxoplasmóze v prvním trimestru gravidity. Následkem jsou potraty a porody dětí s vrozenou toxoplasmózou, která se projevuje postižením centrálního nervového systému a očí. Ženy, které se nakazily již před otěhotněním (tzn. mají protilátky proti toxoplasmóze) v takovém nebezpečí nejsou, neboť u nich akutní toxoplasmóza neprobíhá.
Hlavním zdrojem nákazy pro člověka jsou sice oocysty produkované kočkami (pokud se náhodně dotknete úst nebo potravin rukama kontaminovanýma při práci na zahradě, čištění kočičího WC nebo jiné činnosti, kdy dojde ke kontaktu se staršími výkaly kočky). Avšak zdrojem může být i konzumace syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa. Možná je i křížová kontaminace. Narůstá snaha o monitoring výskytu tohoto parazita ve vepřovém mase. Přítomnost tkáňových cyst je ale zjišťována v řádu desetin, nejvýše jednotek procent.
V České republice je dle údajů Státního zdravotního ústavu ročně diagnostikováno cca do 20 případů osob, které toxoplazmózou onemocněly s klinickými zdravotními potížemi. Minimálně 30 % obyvatel (dle některých údajů i 50 %) má přitom protilátky, což znamená, že byli infikováni. Z toho je patrné, jak nepatrný zlomek nakažených má zdravotní problémy spojené s tímto patogenem. Třeba v Německu byla zjištěna přítomnost protilátek u 50 % obyvatel. Při testování hladiny protilátek u domácích koček v Evropě byla zjištěna pozitivita u cca 40 – 50 % zvířat.
Diskutuje se také otázka tzv. manipulační teorie, tedy názor, že parazit ovlivňuje chování svého hostitele, který přitom nemá žádné klinické problémy. Je to způsob, jak parazit ze svého mezihostitele dělá snadnější oběť, neboť mimo jiné dochází k omezení pozornosti a opatrnosti. Jedná se o případ, kdy se klidové tkáňové cysty nacházejí v mozku. V přírodě jsou hlavními mezihostiteli hlodavci sloužící jako zdroj nákazy pro kočkovité šelmy, takže toto tvrzení má své logické opodstatnění. Jedním z důkazů pro tuto teorii jsou i výsledky výzkumu, která prokázaly, že lidé s chronickou toxoplasmózou mají častěji dopravní nehody než lidé zdraví.
Není tedy důvod k nějaké hysterii – je důležité dodržovat běžnou hygienu rukou a domácnosti. Kočičí záchodky pravidelně čistěte a dezinfikujte. Přenosu toxoplasmózy masem zabráníte dodržováním hygieny při úpravě masa a jeho dostatečnou tepelnou úpravou (teplotu nad 67 oC parazit nepřežívá). Mražení pod -12 oC tkáňové cysty také ničí. Ke spolehlivé devitalizaci dochází při teplotě –20 oC udržované po 3 dny.
Setkávám se s dotazy, zda se člověk může nakazit také od svého psa. Pokud jste pozorně četli, na tuto otázku už určitě dokážete sami odpovědět…
